Proč potřebujeme spánek
Lidské tělo potřebuje spánek stejně jako vzduch nebo potravu. Během spánku probíhá v našem těle mnoho procesů, na nichž závisí chemická a hormonální rovnováha, přiměřené fungování mozku a dalších životně důležitých orgánů. Výsledky 16 vědeckých studií provedených odborníky z celého světa potvrdily, že spánek kratší než 6 hodin denně zvyšuje riziko předčasného úmrtí o 12 %. Dlouhodobý nedostatek spánku může způsobit vážnější škody než jen únavu. Kvalitní spánek je pro zachování zdraví nezbytný. Je to doba, kdy jsou regenerační procesy v těle nejaktivnější.
Na první pohled se může zdát, že když spíme, všechny systémy v našem těle také odpočívají. Ve skutečnosti během této doby probíhá v těle mnoho procesů, které ovlivňují, jak na tom člověk bude, až se probudí. Krátce po usnutí, během fáze pomalých vln spánku, se lidské tělo podobá biochemické továrně: aktivně produkuje antioxidanty, růstový hormon, melatonin, testosteron a dehydroepiandrosteron. Všechny tyto látky jsou nezbytné pro obnovení chemické rovnováhy, tvorbu buněk a tkání, posílení kostí, svalů a imunitního systému. Jakmile se spánek dostane do rychlé fáze, mozek se pustí do práce: zpracovává a ukládá informace z celého dne (právě v tomto období si pamatuje vše, co se naučil). Poslední spánkový cyklus (ráno) hraje zásadní roli při zlepšování nálady a kreativity člověka.
Jak poznat, že tělo nemá dostatek odpočinku
Pokud člověk často zívá, stěžuje si na ospalost, cítí se během dne unavený a podrážděný, může to být interpretováno jako signály těla, že nemá dostatek spánku. Mnoho lidí proti tomuto stavu bojuje kofeinem. Avšak i když se příznaky ospalosti odstraní pomocí stimulantů, neznamená to, že se zastavily nebezpečné procesy, které v těle probíhají v důsledku nedostatku spánku.
Jak nedostatek spánku ovlivňuje různé systémy těla
Abyste pochopili, co je to nedostatek spánku a smrt způsobená chronickým nedostatkem spánku, musíte vědět, jaké procesy probíhají v různých tělesných systémech.
Centrální nervový systém
Centrální nervový systém lze přirovnat k hlavní dálnici, po které se přenášejí všechny pro tělo nejdůležitější informace. Aby tento systém správně fungoval, potřebují lidé řádný odpočinek. Pokud člověk chronicky trpí nedostatkem spánku, je schéma přenosu informací touto dálnicí narušeno. Během spánku se v mozku vytvářejí speciální spojení mezi nervovými buňkami (neurony), která pomáhají zapamatovat si nové informace. Nedostatek spánku zbavuje mozek schopnosti tuto funkci adekvátně vykonávat. Proto mají lidé trpící nespavostí větší potíže se soustředěním, zapamatováním si nových informací a vybavováním si toho, co se již dříve naučili. Nedostatek spánku má negativní vliv na duševní schopnosti a psycho-emocionální stav člověka. Po bezesné noci je většina z nás podrážděná a náchylnější ke změnám nálad. Spánková deprivace také ovlivňuje naši schopnost činit vhodná rozhodnutí a být kreativní. Kromě toho může bezesná noc vést k nedostatku koordinace. To je také důsledek unaveného mozku, který vysílá tělu nesprávné signály. Pokud je nespavost chronická, mohou se u člověka objevit halucinace (zrakové a/nebo sluchové), příznaky maniodepresivity nebo jiné psychiatrické poruchy. Chronická spánková deprivace činí člověka náchylným k paranoie, depresi, impulzivnímu chování a také podporuje sebevražedné myšlenky. Mimochodem, pokud centrální nervový systém nemá v noci potřebný odpočinek, může člověk během dne usnout (často aniž by si toho všiml). Někdy může tento stav trvat několik sekund, jindy několik minut. Nebezpečí těchto výpadků spočívá v tom, že je člověk není schopen kontrolovat, a k výpadkům může dojít i při řízení auta nebo při výkonu jiné práce, která vyžaduje větší pozornost. Jedná se o vážné ohrožení života.
Imunitní systém
Imunitní systém pracuje intenzivně během spánku. Právě během spánku imunitní systém aktivně produkuje cytokiny, látky, které pomáhají tělu odolávat bakteriím a virům. Během spánku také tělo získává sílu potřebnou k obraně proti nemocem.
Nedostatek spánku brání imunitnímu systému v načerpání energie. Pokud tedy tělo nemá dostatek odpočinku, oslabuje se a stává se snadnějším cílem pro viry a bakterie způsobující nemoci. Pokud je tělo chronicky nevyspalé, trvá mu mnohem déle, než se zotaví z nemoci, než lidem, kteří mají zdravý odpočinkový režim. Pokud je nedostatek spánku chronický a trvalý, dramaticky zvyšuje riziko srdečních onemocnění a cukrovky.
Dýchací systém
Pokud jde o dýchací systém a kvalitu spánku, existuje vzájemný vztah. Na jedné straně může porucha dýchání v podobě obstrukční apnoe (nočního chrápání) přerušit spánek a snížit kvalitu odpočinku. Při pohledu na problém z druhé strany je však zřejmé, že nedostatek spánku snižuje imunitní systém a činí lidi náchylnějšími k infekcím dýchacích cest. Ty zase mohou způsobit komplikace v podobě respiračních onemocnění doprovázených silným kašlem, ucpaným nosem a chrápáním, které zase způsobují časté noční buzení.
Kardiovaskulární systém
Kvalita nočního spánku má zásadní vliv na zdraví srdce a cév, včetně pulsu a krevního tlaku. Spánek je nenahraditelný, pokud jde o zotavení z onemocnění srdce. Evropští vědci našli důkazy, že nespavost zvyšuje riziko infarktu a mrtvice.
Endokrinní systém
Existuje také zřejmá souvislost mezi funkcí endokrinního systému a délkou spánku. Například k produkci testosteronu potřebuje tělo alespoň 3 hodiny nepřerušovaného spánku. Probuzení uprostřed noci může narušit produkci tohoto hormonu, což vede k nerovnováze hladin hormonů. Časté probouzení během noci může také ovlivnit produkci růstového hormonu. Nedostatek spánku u dětí a mladých lidí je proto obzvláště nežádoucí. Růstový hormon je zodpovědný za budování svalové hmoty a je nezbytný pro regeneraci buněk a tělesných tkání. Malé množství tohoto hormonu produkuje hypofýza průběžně, ale kvalitní spánek a fyzická aktivita tento proces aktivizují.
Trávení, hmotnost a chuť k jídlu
Je známo, že nadměrná konzumace energeticky vydatných potravin a sedavý způsob života vedou k obezitě. Málokdo si však uvědomuje, že rizikovým faktorem obezity je také nedostatek spánku. Délka nočního spánku ovlivňuje hladinu dvou hormonů, které regulují hlad a pocit sytosti – leptinu a ghrelinu. Právě leptin vysílá do mozku signály, že tělo je již plné. Pokud člověk spí méně než 7 hodin denně, hladina leptinu v těle klesá, ale naopak se zvyšuje koncentrace jiného hormonu, ghrelinu, který stimuluje chuť k jídlu. Pokud si navíc člověk v noci dostatečně neodpočine, bude se cítit příliš unavený na to, aby mohl přes den efektivně cvičit, což dále zvyšuje pravděpodobnost, že přibere nadváhu. Nedostatek spánku také podporuje tělo v tom, aby po jídle produkovalo vyšší hladinu inzulínu (hormonu, který reguluje hladinu cukru v krvi). Nedostatečná koncentrace inzulínu přispívá k hromadění tuku a zvyšuje riziko vzniku cukrovky 2. typu.
