Cesta magnetu: jak si přitáhnout to, co chcete
Každý chce být magnetem, který přitahuje příjemné zážitky, ale každý už magnetem je a přitahuje věci, které se k němu lepí.
Velká část populace o tom začne přemýšlet, až když se dostane do takového lepkavého svinstva, jako je moucha, že když se snaží vzlétnout, utrhnou se jí křídla.
Ženy přemýšlejí o svém „špatném magnetismu“, když se dostanou do vztahu se „špatným mužem“, muži přicházejí na myšlenku „něco je tady špatně“, když se nemohou uživit, a modlitby „Bože, čím jsem si to zasloužil“ přicházejí od všech nemocných v hodinách jejich bídy.
Každý tedy něco přitahuje. Zdaleka ne vždy něco, co je právě teď dobré. Ale když se podíváme do hloubky, přitahujeme buď život, nebo nový život skrze smrt.
To znamená, že buď vytvoří své vlastní já právě tady a teď, nebo zničí to, co nyní brání novému já.
Ať chceme, nebo ne, sloužíme životu. Možná ani ne svému vlastnímu. Například životu červů.
Poučení je zřejmé: lidé jsou přitažlivé bytosti. A aby dokázali přitahovat nejen negativitu, ale i to, co chce mysl, musí znát několik pravidel:
1. Události nepřitahujeme svými myšlenkami, ale emočními stavy, které vyzařujeme do světa.
Když například vyzařujeme radost, přitahujeme k ní ostatní lidi, kteří ji nevědomky vnímají jako přebytek energie. Když prožíváme jakoukoli formu nouze (nedostatek peněz, osamělost, nemoc), projevujeme ostatním záměr živit se jejich energií, což nevědomě způsobuje, že se rozhodnou distancovat se od dodatečného odčerpávání energie.
2. Události v reakci na naši emocionální odezvu nejsou přitahovány okamžitě, ale se zpožděním.
Mezi tím, co je myšleno, a tím, co se realizuje ve skutečnosti, je časová prodleva 40 dní. To, co se nám děje, je to, co jsme do sebe zasadili (prožili pocit) před 40 dny. Často tak nevidíme souvislost mezi příčinou a následkem. Ale přesto tu souvislost je. Je důležité si uvědomit: co je zaseto, to vyklíčí. Z toho vyplývá třetí pravidlo.
3. Abyste mohli být v pozitivním stavu a vyzařovat ho navenek, musíte přeprogramovat svou minulost.
A dřívější minulost ovlivňuje události, které následují. Například negativní zážitky během školních let jsou již naprogramovány emocemi prožitými v kojeneckém období. A kojenec je formován emocemi svých rodičů.
Přeprogramování minulosti mění nervová spojení v mozku a hormonální pozadí člověka.
Existuje mnoho postupů přeprogramování minulosti a za jeden z nejsilnějších považuji techniku individuální formace, při níž nedochází ke zkreslování ze strany skupiny ani facilitátora.
Účelem přeprogramování minulosti je vytvořit trvalé vnímání životní zkušenosti, v níž se jedinec cítí (tj. generuje ve světě) milován, žádoucí, silný a smysluplný. Trvalé vyzařování takového pocitu sebe sama je zárukou trvalého přitahování příznivých událostí.
4. Mezi pocitem (generováním) a výskytem žádoucí události by neměla být žádná pauza v očekávání.
Čekání je také emocionální stav, který znamená utrpení v latentní podobě. Čekání znamená, že člověk je v daném okamžiku nešťastný. Právě teď zasévá semínka utrpení, která vyklíčí za 40 dní. Proto se říká, že čekání na výsledek ničí výsledek. V takovém případě je třeba odhalit pravou příčinu skrytou v minulosti.
5. Opustit očekávání a užívat si přítomného okamžiku je hlavní schopností lidí s vítězným životním scénářem, kdy si člověk stanoví cíle, ale jde k nim ne pro štěstí, ale ze stavů štěstí a síly.
Opuštění očekávání je možné pouze tehdy, pokud člověk nežije ze stavu „chci dostávat“, ale ze stavu „chci dávat“. Dávající má zaručený příjem.
6. Dávání musí být přiměřené.
Člověk by neměl dávat to, o co není požádán, a násilím. Ten, kdo chce dávat, nejprve zjistí, co druhý potřebuje, a teprve potom mu pomůže, aby sám dosáhl svých cílů.
Úcta k cestě druhého, navzdory obtížím dávajícího, vrací úctu dávajícímu.
7. Vyplněním času dáváním nezbývá čas na čekání a trápení.
Po 40 dnech se dávání začne vracet a posilovat správně nastoupenou cestu – cestu vítěze – magnetické osobnosti.
