Záludné způsoby, jak dát rodinu do pořádku podváděním na dobro

Záludné způsoby, jak dát rodinu do pořádku podváděním na dobro

Záludné způsoby, jak dát rodinu do pořádku podváděním na dobro

Jistě budete souhlasit, že je příjemné být v čistém domě, kde je uklizeno a vše se leskne a blyští. Pokud však nebydlíme sami, může se stát, že veškerá naše tvrdá práce bude přes noc zničena našimi spolubydlícími, kteří neudržují čistotu a pořádek.

Jste nejorganizovanější osobou ve vaší rodině? Nepřipadá vám zbytečné snažit se být organizovaní, když vaše rodina vytváří nový nepořádek tím, že jde ve vašich stopách, zatímco vy uklízíte? Zde je několik způsobů, které vám pomohou nenásilně a bez nervů uspořádat vaši rodinu.

Jděte příkladem
Nejdůležitějším krokem, bez kterého se prostě nevyplatí pokročit, je začít především u sebe. Vždyť se zamyslete nad tím, jestli maminka není organizovaná, jestli má doma všude nepořádek, všude chodí pozdě, neumí si naplánovat den, aby vše stihla a dobře udělala, jaký příklad pro rodinu.

A pokud se naučíte plánovat svůj den, udělat si doma pořádek, začněte alespoň u svých skříní, bude to pro domácnost skvělý příklad a už uvidí, o co se snažit, a vaše slovo bude také autoritativnější.

Nemůžete očekávat, že vaše rodina uklidí věci na své místo, když vy sami nevíte, kam patří, a neukládáte věci tam, kam patří. Víte, navzdory triviálnosti tohoto bodu to opravdu funguje, potvrzuji to vlastní zkušeností.

Zjednodušte si
Nejlepším způsobem, jak si udržet pořádek v rodině, je co nejjednodušší uspořádání. Nemusíte jim vysvětlovat složité principy svého systému, stačí se zamyslet – jak to udělat, aby úkoly od nich vyžadovaly co nejméně úsilí. Například místo toho, abyste je nutili nosit poštu a příchozí dokumenty do domácí kanceláře, umístěte na chodbu kontejner – ať je tam vysypou. Kupte každému z nich koš na špinavé oblečení a umístěte ho tam, kde mají tendenci ho vyhazovat.

Buďte konkrétní.
Není nic méně produktivního než říct: „Běž si uklidit pokoj“, když děti přesně nevědí, co po nich chcete (dospělí to často dělají také). Strčí věci pod postel a pokoj vypadá uklizeně. Co víc chcete? Pokud neřeknete: „Prosím, dej hračky do krabice na hračky, knížky na poličku, věci do skříně a odpadky do koše“, nemůžete očekávat, že to udělají. Proč si nevytvořit vlastní kontrolní seznamy odpovídající jejich věku?

Zajistěte dostatek úložného prostoru
Nejčastějším důvodem, proč děti neudržují svůj pokoj v pořádku, je to, že mají příliš mnoho věcí a příliš málo úložného prostoru. Nemá smysl říkat: „Dej hračky do šuplíku“, když je šuplík už plný. Nebo „Dej knížky na poličku“, když nemají poličku.

Každý předmět má své místo.
Dalším důležitým krokem je vytvořit místo pro každý předmět. Nepřestávám o tom mluvit ve všech svých příspěvcích, protože tak to prostě je. Pokud dáme věcem jejich správné místo, neváháme dát vše na své místo. Stejně tak to mohou udělat i naši spolubydlící – dát tyto věci na svá místa.

Vše označte štítky
Vám je samozřejmě jasné, ve které části lednice jsou zbytky jídla, ale je to jasné i ostatním? Co kdybyste měli poličku „Sněz první“, která by obsahovala potraviny, jimž brzy vyprší doba spotřeby? Bylo by pravděpodobnější, že tyto potraviny budou snědeny jako první? Totéž platí pro všechno ostatní: oblečení, lůžkoviny, toaletní potřeby, nářadí atd. Ujistěte se, že jsou štítky dostatečně velké, aby byly viditelné. Nemusíte být kreativní – postačí papírová páska a černá fixa.

Ať je to zábava
Existuje mnoho způsobů, jak si domácí práce zpříjemnit. Dobře, alespoň méně nepříjemné. Například můžete zkusit denně uklízet 10 minut před nebo po večeři nebo jindy, když jste spolu. Společně se rozhodněte, kdy to budete dělat, a dodržujte to, abyste nemuseli každý den znovu přemýšlet („Dnes? Hmmm… nevím…“). Funguje to takto: Nastavte si časovač nebo si dejte předem sestavený desetiminutový playlist. Každý člen rodiny obejde společné prostory a posbírá věci, které tam nechal, a uloží je na své místo. Je to tak jednoduché! Aktivitu nazvěte nějak vtipně.

Naplánujte si týdenní rodinné „plánovací schůzky“.
Je to příležitost pro rodiny, aby zhodnotily, jak se jim daří, porovnaly své plány na nadcházející týden a probraly případné problémy z minulého týdne. Každý se dostane ke slovu, aniž by byl souzen. Opět si to udělejte příjemné: v sobotu ráno si uspořádejte „plánovací schůzku“, udělejte pár domácích prací a pak se jděte projít do parku. Nebo večer před rodinným filmem s pizzou.

Pošlete věci do „vězení pro nepořádek
„Vězení pro nepořádek“ je místo, kam se posílají věci, které zůstaly tam, kde nemají být. Tyto věci mají určitá kritéria a jasná pravidla, kdy „jdou do kanálu“. Tato pravidla vypracujete jako rodina a každý připojí svůj souhlasný podpis. Věci se z „vězení nepořádku“ uvolní, až když jsou vykoupeny pracemi v domácnosti.

Od malých po velké
Jak se říká, „Moskva nebyla postavena za den“. Pokud nám například vaše rodina absolutně nikdy nepomáhala v domácnosti a všechno jsme si dělali sami, pak od nich nečekejte, že když s nimi jednou promluvíte a vysvětlíte jim, jak je to důležité, stanou se z nich rázem Popelky. Musíte je trénovat postupně, začít s malými úkoly.

Vezmeme-li si za příklad děti, můžeme jim dát nějaký malý úkol, který musí každý den splnit. Začneme tím, že v rodině zavedeme nové pravidlo: Před spaním musí být stůl dítěte vždy čistý a uklizený. Nezáleží na tom, jaké hračky jsou na podlaze ve zbytku místnosti, stůl musí být vždy čistý. Zavádíme tak do života dítěte určitou rutinu a vše kontrolujeme. Aby si dítě před spaním prostě uklidilo pokoj a druhý den se probudilo v čistém pokoji.

Zodpovědné zóny
Jakmile jsme dosáhli určitého pokroku a zavedli v domácnosti určité rutiny a zvyklosti, můžeme přejít k další fázi rozdělením domácích prací podle zón.

Pokud například některý člen rodiny tráví v některé místnosti více času, může být za tuto místnost pověřen zodpovědností. Pokud je dítě schopno si svůj pokoj uklidit samo, je třeba mu říci, že je velký kluk, maminka vám už nebude tolik pomáhat jako dříve a za svůj pokoj budete zodpovědný vy.

Samozřejmě, že zpočátku si děti mohou myslet, že tady vůbec nemusí uklízet, co chci dělat. Na internetu si ale můžete najít obrázky bakterií, které se množí v prachu, a ukázat je dítěti. Jednak je to velmi zvídavé a zajímavé, jednak je to velmi motivující.

Rozvíjejte s trpělivostí a láskou
Někdy nás může naštvat, že tam mají něco, co zapomněli uklidit, měli bychom se ke své rodině vždycky chovat s laskavostí a pochopením a podpořit je a třeba velmi slušně říct, že to uděláme, ale ne v žádném případě nebo vytvářet nějakou nepříjemnou atmosféru, když to člověk nebo tam třeba manžel nebo dítě zásadně nechce udělat, protože ho maminka nějak požádala, aby to tak nedělal, tak trpělivě slušně povzbuzujeme naši rodinu k nějaké další činnosti ve smyslu udržování

Nesnažte se vyhrát každou bitvu.
Rodinu můžete naučit cenným organizačním dovednostem, ale nemůžete z ní udělat jiné lidi. Jedním ze způsobů, jak respektovat „prasácké“ sklony členů rodiny, je poskytnout každému místo, kde může být nepořádný. V případě dospívajících to může být jejich vlastní pokoj. Pro dospělé to může být jejich koutek, kde se věnují svým koníčkům. Hlavním pravidlem je, že by měli udržovat veřejné prostory uklizené.

O výhodách pravidelného „blbnutí“ a ignorování
Možná se někomu zdá tato metoda poněkud drastická a mně samotnému je dokonce směšné o ní mluvit. Ale já mám svůj způsob – prostě doma nedělám něco, co nemůžu vystát. Vysvětlím, co mám na mysli, například já prostě nesnáším vynášení odpadků, a tak to musí dělat manžel, protože já to prostě neudělám a on si postupně zvykl, že je to jeho povinnost.

Upravte svůj postoj
Každý konflikt je příležitostí, jak upravit svůj postoj k situaci. Musíte najít svůj „střed“ mezi čistotou, úklidem a organizací; v případě potřeby upravit svůj organizační systém; vzpomenout si, proč vlastně věci děláte, a vymyslet, jak udělat domácí práce příjemnější a zajímavější pro celou rodinu.

Význam pochvaly pro motivaci
Pro každého je asi důležité vědět, že to, co dělá, ostatní oceňují, zejména pokud jde o jeho rodinu. Proto své spolubydlící vždy chválím za to, že mi pomáhají, že něco dělají, že něco dělají dobře, a dokonce je důležité je chválit i před ostatními.