Vesmír je věčné tajemství, které postupně odhaluje svá tajemství. A nyní se v novém článku vědců objevuje odvážné tvrzení: pozorovatelný vesmír může být menší, než jsme si mysleli.Nejvzdálenějším světlem, které můžeme vidět, je kosmické mikrovlnné pozadí (CMB), které se vydalo na svou cestu před více než 13 miliardami let a dorazilo až k nám. Toto světlo je okrajem pozorovatelného vesmíru, což znamená, že by to mohlo znamenat, že vesmír má průměr 26 miliard světelných let. Díky kosmické expanzi je však podle nové teorie ve skutečnosti blíže 46 miliardám světelných let v průměru.Většina kosmologů dlouho věřila, že vesmír je mnohem větší, než vidíme. Tato nová studie však nabízí jiný pohled na výše uvedenou otázku. Pozorovatelný Vesmír je podle něj snad v podstatě vše, co v kosmickém měřítku existuje.Jedním z důvodů, proč byl vesmír dříve považován za větší, je rozložení kup galaxií. Pokud by měl vesmír velikost přesahující limity našich pozorování, galaxie by podléhaly gravitačnímu vlivu a pohybovaly by se blíže k nám, což by vedlo k asymetrickému rozložení. Ale pozorování ukazují, že kupy galaxií mají v celém vesmíru přibližně stejné měřítko, což ukazuje na jejich homogenitu a izotropii.Druhý argument se týká tvaru časoprostoru. Kdyby to nebylo ploché, vzdálené galaxie by se jevily mnohem větší nebo menší, než ve skutečnosti jsou. Naše pozorování však ukazují na plochou rovinu vesmíru, díky níž je vesmír nejméně 400krát větší než jeho pozorovatelná část.Je zajímavé, že jedním z klíčových bodů nového článku je teorie strun, mocná matematická teorie, která se používá k popisu fyzikálních jevů. Některé modely teorie strun předpovídají, že raná kosmická inflace je zbytečná. Vědci zvažují možnost multidimenzionální struktury Vesmíru, v rámci níž může být mnohem menší, než se dosud předpokládalo.
