Učíme dítě ubytovat povinnosti

Učíme dítě ubytovat povinnosti

Ve většině rodin dítě vnímá potřebu vykonávat domácí práce bez nadšení. Nechce po sobě uklízet hračky ani uklízet pokoj.

S věkem se tato tendence jen zesiluje. Je těžké přimět dítě, aby umylo nádobí nebo vyneslo odpadky. Rodičům tato situace samozřejmě nevyhovuje a dostávají se se svým dítětem do konfliktu. Za tento stav si ale mohou sami dospělí. Protože právě oni si musí zvyknout a naučit dítě správně plnit domácí povinnosti. Existuje několik hlavních tipů, jak to udělat.

Malé děti mají nestabilní pozornost a chybí jim vytrvalost. Nemohou proto dlouhodobě dělat to samé, hrát si s jedním předmětem. Po vyzvednutí hračky ztratí dítě po 5-10 minutách o ni zájem. Hodí tuto hračku na stejné místo, kde hra skončila, a vezme si jinou. Za pár hodin budou hračky rozházené po místnosti.

Dítě si hračky samo neodloží a donutit ho k tomu je velmi těžké. I když to jednou s pomocí požadavků nebo hrozeb vyjde, zítra se stane stejný příběh. S předškolním dítětem se musíte chovat jinak.

Proměňte úklid v zábavnou hru nebo kouzelnou činnost. Vyzvěte své dítě, aby panenky neodkládalo, ale vzalo si je domů, neodkládalo auta, ale vozilo je do garáže atd. Kupte mu kouzelný doplněk, když si ho nasadí, promění se ve vílu nebo superhrdinu, který dokáže během pár minut obnovit pořádek. A nezapomeňte se do této hry sami připojit!

Aby taková hra byla efektivní, je nutné neustále udržovat všeobecný pořádek v místnosti a pro každou hračku vyčlenit speciální úložný prostor. Úklid pak miminko zvládne za pár minut a nebude to spojené s něčím dlouhým, zdlouhavým a zdlouhavým. Postupně se potřeba udržovat pořádek stane jeho neustálým zvykem.

Pamatujte, že v nízkém věku by si dítě mělo vzít na místo pouze své vlastní věci a ne dělat generální úklid. Po 3 letech je potřeba ho seznámit s dospělými povinnostmi. To je třeba dělat postupně a správně, s využitím vlastností dětského charakteru.

Ve 3–4 letech se zřetelně projevuje dětská zvědavost a s radostí popadne koště, chce s maminkou udělat knedlíky nebo pomoci tatínkovi opravit kolo. Ale téměř vždy mu to rodiče nedovolí.

„Jsi ještě malý“, „Udělejme to rychle sám“, „Stále neuspěješ, jak bys měl“ – takové fráze dítě slyší téměř každý den. Rodičům chybí trpělivost a chuť zasvětit své dítě do společné práce a naučit ho dovednostem plnit povinnosti. Dítě si přirozeně zvykne, že tohle všechno dělat nemusí. A když už rodiče nejsou proti tomu, aby jim s něčím pomáhal, předškolák takovou touhu nemá.

Proto je důležité nepromeškat nejvhodnější okamžik a zapojit ho do domácích aktivit. Snažte se miminko zapojovat do svých aktivit co nejčastěji. Přidělte mu inventář a označte jeho část práce. Musíte pozorovat, jak to zvládá, dávat rady, radit a vůbec jen pomáhat.

V žádném případě dítěti nenadávejte a neříkejte mu, jak je hloupé! A nikdy neudělejte všechnu práci za něj! Nenechávejte ho však s problémem samotného, dovolte dítěti uvědomit si hořkost neúspěchu z toho, co nemůže udělat. Pokud si všimnete, že se pokazilo, taktně na jeho chyby upozorněte, mírně ho opravte, ukažte mu, jak má postupovat dále, a pak dejte dítěti možnost, aby pokračovalo opět samo.

Po dokončení určitě dítě pochvalte za snahu i výsledek a zdůrazněte, že se s úkolem naučilo vypořádat samo.

Postupně se rozsah jeho dovedností bude rozšiřovat. A díky situaci úspěchu, kterou pro své miminko vytvoříte, zatímco bude plnit domácí povinnosti, se zhostí jakéhokoli úkolu s dychtivostí a pílí. V tomto případě nebudete muset své dítě přemlouvat, aby pomáhalo s domácími pracemi, a poděkujete sami sobě, že jste udělali vše správně ve správný čas a naučili svého drobečka v předškolním věku být vaším pomocníkem ve všem.