Schopnost dítěte včas požádat o nočník je velmi důležitá dovednost. To výrazně usnadní vstup do školky nebo dá příležitost nechat dítě u příbuzných. Proto není třeba problematiku učení dítěte na nočník dlouho odkládat. Musíte jen dělat vše správně a snažit se vyhnout nejčastějším chybám.
Nejprve je třeba rozhodnout o čase. V době, kdy vaše dítě začne používat nočník, by se mělo naučit sedět a chodit. Ale ani po tomto není třeba spěchat. Odborníci doporučují, aby dítě začalo chodit na nočník nejdříve ve věku 1,5 roku. Do této chvíle jsou dětské reflexy stále velmi nestabilní a nedosáhnete efektu, který očekáváte.
Rodiče obvykle spěchají a začnou vysazovat dítě před stanoveným časem. Někdy se jim podaří i počkat na pozitivní výsledek, zvláště pokud je správně zvolen čas (například po krmení nebo po spánku). Ale v tomto procesu nedojde k žádnému uvědomění nebo nezávislému jednání ze strany dítěte! Nemůžete proto čekat, že všemu rozumí a příště se zeptá na nočník.
Většině dětí ve věku jednoho roku navíc začíná krizové období, během kterého mohou kategoricky odmítat i sedět na nočníku (přesto, že to dříve dělaly klidně). Pokud jsou v této fázi rodiče vytrvalí, mohou traumatizovat psychiku dítěte a může si vypěstovat podvědomou nevraživost vůči samotnému zákroku. Proto byste měli mít na paměti, že rané pokusy o nácvik nočníku vašeho dítěte jsou jen plýtvání energií, nervy a časem.
Druhým důležitým bodem je vytvoření pozitivního postoje dítěte k zákroku. Výcvik na nočník by měl probíhat hravou formou. Nejprve na něj můžete posadit panenku nebo plyšovou hračku a poté k tomu vyzvat dítě. Rodiče si musí hlídat jejich tón, mluvit laskavě a ve veselé náladě.
Nezapomeňte vzít v úvahu stav mysli dítěte. Pokud je s něčím nespokojené nebo je vrtošivé, je lepší vzdát pokusy přimět ho, aby si sedl na nočník.
V žádném případě nebuďte přísní a vyhrožujte svému dítěti trestem! Také byste neměli nadávat dítěti, pokud si zašpiní hrnec nebo se ušpiní samo, pokud v určitém okamžiku nemá čas na hrnec dosáhnout. Stačí dítěti v klidu říct, co udělalo špatně, a určitě ho požádat, aby se příště pokusilo zlepšit.
Pamatujte, že dítě neví, jak správně reagovat na to, co se stane, a může se vyděsit, když uvidí, co se v hrnci objeví. Proto ho musíte pochválit, říci, že udělal dobře, udělal vše správně atd. Neměli byste však svůj souhlas dávat najevo příliš hlasitě nebo dávat svému dítěti dárky za správné používání nočníku.
A třetí bod – dítě musí pochopit podstatu procesu, který se mu děje, když sedí na nočníku. V tomto případě je důležité přestat používat plenky včas.Bez ohledu na to, jak pohodlné se vám to může zdát, překáží při učení vašeho dítěte na nočník. Musí přece cítit nutkání v těle, cítit ten nepříjemný hlen, který se následně objeví atd. Potřebuje pochopit vztah mezi těmito procesy. K tomu můžete dítě nechat krátkou dobu ve špinavých kalhotách a po přebalení pak určitě miminku říct, jak je dobré, aby bylo suché a čisté.
Vysvětlete svému dítěti, co se s ním stane, když dostane stolici nebo začne močit. Vymyslete pro tyto procesy zvukové označení („čůrat, „ah-ah“). Miminko tak pochopí, co po něm maminka chce, když ho posadí na nočník, a pak pomocí takových zvuků bude moci požádat, aby šlo na nočník.Je důležité, aby rodiče pochopili, že učení na nočník není příliš rychlý proces. Je třeba být trpělivý a věnovat se této problematice cíleně a systematicky. Pokud si na nočník vzpomenete jen čas od času, pak byste neměli počítat s dobrými výsledky.
