Počátkem roku 2023 došlo k nebývalému nárůstu sluneční aktivity. Zatímco za celý rok 2022 vědci zaznamenali pouze 7 ohnisek s nejvyšším skóre X (a v roce 2021 pouze 3), v polovině letošního února jich bylo již 5!K další supersilné erupci, rovněž klasifikované jako třída X, došlo 3. března. To vedlo k zániku krátkovlnného rozhlasového vysílání v Americe na nějakou dobu. Podle vědců překračuje současný nárůst sluneční aktivity předpovědní hodnoty o 20–30 %. Je možné, že tento sluneční cyklus (25. v celé historii pozorování) bude poznamenán extrémně silnými erupcemi a silnými geomagnetickými bouřemi.
Ozvěny výbuchů v atmosféře hvězd
V posledních dnech zimy zuřila na planetě silná magnetická bouře, která trvala déle než jeden den. Začalo to asi ve 22 hodin moskevského času 26. února a utichlo asi v 6 hodin ráno 28. února. Intenzitou tato akce nezaznamenala rekord, nicméně je hodnocena jako jedna z nejsilnějších za poslední roky.Bouře měla planetární charakter a její příčinou byly dvě velké erupce na Slunci, ke kterým došlo postupně v noci na 25. února a v noci na 26. února. Nejprve k Zemi dorazila ozvěna exploze z prvního záblesku a poté během jednoho dne z druhého. Podle webových stránek Laboratoře sluneční astronomie Ústavu kosmického výzkumu Ruské akademie věd a Ústavu fyziky Slunce a Země SB RAS byl dopad této bouře na lidské zdraví a biologické objekty omezený, i když závisel na na individuální citlivosti.„Satelitní komunikace a signály satelitní navigace se mohou zhoršit. Dolní hranice zóny polární záře může klesnout až na 60 stupňů zeměpisné šířky, varovali vědci.Sluneční erupce je explozivní uvolnění energie z povrchu Slunce a přísně vzato z jeho atmosféry, protože ji mají i hvězdy. Často je vzplanutí doprovázeno výronem hmoty ze sluneční koróny – plazmy. A pokud světlo po něm dorazí na Zemi za pouhých 8,5 minuty, pak k nám mračna plazmy létají dva nebo tři dny. A když ho dosáhnou, začnou rušit magnetické pole planety, což ovlivňuje pohodu lidí a provoz určitých typů zařízení.
Riziko mrtvice a infarktu se zvyšuje o 19 %
Je pozoruhodné, že věda stále nemá spolehlivé údaje o dopadu sluneční aktivity a geomagnetických bouří na lidské zdraví a termín „meteosenzitivita“ („meteodependence“) lékaři neuznávají jako nemoc. Existují však studie, které ukazují možnou souvislost mezi těmito kosmickými jevy a kardiovaskulárními chorobami.Zaměstnanci Oxfordské univerzity tedy analyzovali sluneční aktivitu po dobu 23 let a zjistili, že po silných vzplanutích se pravděpodobnost mrtvice a infarktu zvyšuje o 19 %. Všimli si také, že riziko poruch prokrvení mozku se zvyšuje o 27 % a zhoršují se duševní choroby spojené se zvýšenou mírou agresivity a úzkosti.Ale fakt o vlivu sluneční aktivity na technologie a některá zařízení je nepochybný. Geomagnetické bouře způsobují, že zemská atmosféra „nabobtná a zhoustne. Kvůli tomu jsou satelity a ISS zpomalené a navíc nabité částice ze slunečního větru mohou vyřadit z provozu kosmické lodě na oběžné dráze.Trpí i pozemní zařízení. V březnu 1989 došlo k jedné z nejsilnějších geomagnetických bouří v historii lidstva. Poté v kanadské provincii Quebec na 9 hodin vypadla elektrická síť, vysokofrekvenční radiokomunikace byla přerušena po celém světě a polární záře (označují excitaci ionosféry, horní části zemské atmosféry) viditelné v Mexiku a na Krymu.A konečně, poruchy magnetického pole planety mohou ovlivnit navigaci a bezpečnost lodí a letadel. Faktem je, že geolokační signál, směřující ze satelitu ke spotřebiteli (navigátor lodi nebo letadla), prochází ionosférou, a když je vzrušený, je signál rozptýlen. Chyba v navigaci může dosáhnout 100 metrů. Pro letadla může být v některých situacích (například v husté mlze) fatální.
37 tisíc záblesků za 11 let
Vědci již dlouho vědí, že sluneční aktivita se mění v cyklech. Jejich délka je přibližně 11 let. Průměrně během jednoho takového cyklu Země zažije 600 magnetických bouří. A během těchto 11 let se na Slunci objeví asi 37 tisíc vzplanutí.V roce 2020 začal další, 25. cyklus. Jak vysvětlil pro aif.ru ředitel Institutu zemského magnetismu, ionosféry a šíření rádiových vln pojmenovaného po. N.V. Pushkov RAS Vladimir Kuzněcov, podle některých předpovědí se očekávalo, že bude mít střední nebo nízkou sílu, i když o tom nebylo možné spolehlivě říci.„Slunce ještě nedosáhlo maximální aktivity. Po začátku cyklu musí uplynout 4–5 let, aby se počet slunečních skvrn (vzplanutí) stal největším, pak tento proces opět klesne, říká vědec. — Záblesky na povrchu Slunce jsou přirozeným, neustále se opakujícím jevem. Je spojena s tvorbou a rozpadem magnetických polí v její atmosféře a energii nejsilnějšího vzplanutí lze přirovnat k výbuchu několika milionů atomových bomb.Vědci pozorovali Slunce již delší dobu a narazili na tuto záhadu: k nejextrémnějším jevům na něm dochází během cyklů, které jsou co do síly hodnoceny podprůměrně. Tento paradox si zatím neumíme vysvětlit. Možná není dostatek statistik.Vzhledem k tomu, že 25. cyklus teprve nabírá na síle, můžeme v následujících letech očekávat nárůst počtu slunečních erupcí a geomagnetických bouří. Podle předpovědí Laboratoře sluneční astronomie Ústavu kosmického výzkumu Ruské akademie věd a Ústavu fyziky Slunce a Země SB RAS udeří další magnetické bouře na konci března, ve dnech 26. a 30. A 2. dubna bude další.O jaké akce půjde, se zatím neví. A Slunce samozřejmě může tuto předpověď upravit.
