Jak lékařské drony a další drony nahrazují lidi – zprávy o vědě a technologii

Jak lékařské drony a další drony nahrazují lidi – zprávy o vědě a technologii

Dům, který postavil dron. A to už je realita. Drony se aktivně používají ve stavebnictví. Na silnicích fungují i autonomní kvadrokoptéry a zaznamenávají přestupky. Odpovídající značky se již začaly objevovat na krajnicích.Kde jinde fungují drony a ne lidé? REN TV o tom mluví.

Drony hledající stopy jaderného paliva

11. března 2011 došlo u východního pobřeží Japonska k silnému zemětřesení o síle 9,0 stupně. Zemi zasáhly obrovské vlny. Ten den zemřelo asi dvacet tisíc lidí. Tato přírodní katastrofa způsobila další katastrofu, jakou lidstvo od roku 1986 nezažilo. Voda zaplavila sklepy největší japonské jaderné elektrárny Fukušima-1 a explodovala.Jaderné palivo více než deset let otravovalo vše živé v okruhu stovek kilometrů. Z kontaminované zóny muselo být přesídleno více než 160 tisíc lidí. A celé ty roky se odborníci nemohli přiblížit k zatopeným reaktorům elektrárny, aby pochopili rozsah ničení a rozhodli se, jak neutralizovat radioaktivní hrozbu.“V zásadě by pro člověka bylo problematické se tam dostat. A vzhledem k radiačnímu pozadí a odpovídající míře nebezpečí je to jednosměrná letenka,“ komentoval Maxim Semenov, obchodní ředitel společnosti na výrobu dronů.Do suterénů Fukušimy bylo možné se dostat až v roce 2022. A to nedělal specialista na kamikadze, ale… dron. Dálkově ovládané podvodní vozidlo dokázalo určit, kde se radioaktivní palivo nachází, a pořídit několik snímků.“Do epicentra bylo posláno více než tucet robotů, ale všichni z různých důvodů selhali: někteří měli kamery, které nefungovaly, někteří se zasekli. V podstatě všichni nemohli odolat vysoké úrovni radiace. Toto je první robot, který dokázal detekovat stopy jaderného paliva Doufáme, že na základě těchto dat budeme schopni toto palivo v budoucnu vytěžit,“ řekl Keiji Kojima, prezident a generální ředitel výrobce dronů.Foto z otevřených zdrojů / © ren.tv

Hurikánové drony: shromažďování informací o počasí

Drony mohou nejen pomoci odstraňovat následky přírodních katastrof, ale také předem varovat lidi před jejich postupem. Zveřejněné záběry ukazují epicentrum hurikánu Fiona, který v září 2022 zasáhl Bermudy a kanadské Nové Skotsko. Vlny jsou vysoké 15 metrů, vítr fouká více než 45 metrů za vteřinu. Malý plachetní průzkumný dron dokázal odolat neuvěřitelným živlům a natočil to na video. Sedm podobných zařízení neustále pluje ve vodách Atlantiku.“Nazýváme je ‚hurikánové‘ drony. Shromažďují informace o směru větru, jeho změnách, jeho zesílení. To pomůže vědcům lépe porozumět mechanismu hurikánů a dá lidem více času připravit se na jejich přílet,“ řekl. zakladatel společnosti drone.plachetnice Richard Jenkins.Foto z otevřených zdrojů / © ren.tv

Drony hledající lidi na volném moři

Další dron, tentokrát vyvinutý v Rusku, dokáže nejen varovat lidi před nebezpečím, ale také zachránit ty, kteří jsou v nesnázích. Seadron nebo námořní dron je schopen najít lidi na volném moři téměř za každého počasí. Hlavní podmínkou je, že člověk musí mít na sobě vysílač, jehož signál dron snímá.“To znamená, že pokud tento senzor spadne řekněme do vody, tak tam dron automaticky letí a dívá se, co se tam děje. A když jsme si uvědomili, že je tady člověk a potřebuje pomoc, tak i v automatickém režimu dron může s touto osobou přistát poblíž. A už se o něj opírá jeden, dva nebo dokonce tři lidé, jako mobilní samolétající záchranný kruh,“ řekl Vjačeslav Barbasov, šéf společnosti na výrobu dronů.Je jasné, že vybavit každého cestujícího na výletní lodi vysílačem pro komunikaci se Sidronem je drahé a nesmyslné. Ale pro posádky rybářských nebo výzkumných plavidel, které často pracují v náročných povětrnostních podmínkách, je takový záchranný dron na palubě nutností. Kromě toho má ruský vývoj další užitečné funkce.“Toto je sledování sledování ledu, to je značení ledovců. To znamená, když je na ledovec instalována malá bóje, aby bylo možné pochopit, kde se ledovec nachází. A pokud se něco stane, pokud to ohrožuje, řekněme, ropnou plošinu , pak by mohl ledoborec nebo nějaké tažné plavidlo odtáhnout tento ledovec pryč,“ řekl Vjačeslav Barbasov.Sidron byl původně navržen pro dobu letu 45 minut, ale v roce 2022 byl vybaven hybridním motorem. Tím se provozní doba zařízení zvýšila na tři a půl hodiny. Nyní může najít muže, který byl vynesen velmi daleko na moře. To ale není vše, čeho jsou mírumilovní droni schopni. Mohou léčit lidi.Foto z otevřených zdrojů / © ren.tv

Drony, které mohou poslat oběť do nemocnice a sledovat její stav

K této tragédii došlo v létě 2022: vrtulník gruzínských pohraničníků zachraňoval paraglidisty, kteří spadli v horách. Pilot přivedl vůz příliš blízko ke skále a poškodil ocasní rotor. Zahynuli čtyři členové posádky, dva záchranáři a dva lékaři.Další ruský bezpilotní letoun může pomoci lidem v nesnázích na těžko dostupných místech, aniž by však riskoval životy záchranářů. Říkali mu „Aeromedic“. Zatím byl postaven pouze prototyp.Tento rok se objeví zařízení v plné velikosti. Unese náklad až 130 kilogramů. A urazit vzdálenost 600 kilometrů v automatickém režimu. Hlavní rys Aeromedic se ale skrývá uvnitř – jde o kapsli se systémem podpory života. Dron oběť nejen dopraví do nemocnice, ale také udělá vše pro to, aby ji dopravil živého.“Samotný systém podpory života je robotický systém pro péči o pacienta. Řídí puls, kontroluje tlak, sleduje selhání obecně ve fungování těla a může zasahovat, stejně jako dnes zasahuje lékař. Dokáže aplikovat inzulín podmíněně si může aplikovat glukózu, může provádět defibrilaci, může provádět umělé dýchání,“ řekl Sergej Gusev, generální ředitel vývojové společnosti Aeromedic UAV.Foto z otevřených zdrojů / © ren.tv

Inspektorské drony s kamerami

Nejde jen o to zachránit život člověka, ale zabránit tomu, aby byl tento život v ohrožení v moci dronového inspektora ze Švýcarska. Malá kvadrokoptéra je vybavena termokamerou, kamerou a lidarem a navíc je chráněna odolnou nárazuvzdornou síťovinou. Tento malý chlapík totiž pracuje na místech, kde je pro člověka smrtelně nebezpečné se objevit – v potrubích a kolektorech naplněných toxickými výpary, důlních dílech s hořlavými plyny, uvnitř těžkých, křehkých konstrukcí.“Vyrobili jsme dron, který se nebojí vlhkosti, prachu, teploty nebo dokonce radiace. Koneckonců, příběh o Fukušimě nás přiměl k jeho vytvoření. Tehdy jsme si uvědomili, že lidé potřebují asistenty, aby mohli pracovat na nejnebezpečnějších místech.“ “ řekl technický ředitel společnosti inspekční drony Adrian Briod.Foto z otevřených zdrojů / © ren.tv

Elektrické drony v nebezpečných oblastech

Všichni elektrikáři na světě ale za tento dron poděkují ruským vývojářům. Malé zařízení může na příkaz operátora snadno obsluhovat vysokonapěťová elektrická vedení.“A vzhledem k tomu, že vedení pro přenos energie je výšková konstrukce, podpěry vysoké 20–30 metrů nebo více a na přechodech přes řeky je to až 100 metrů nebo více, jedná se o práci ve výškách. Kromě toho je to také pracovat v prostoru nebezpečném z vystavení elektromagnetickému poli a živým částem. A v souladu s tím nám robot umožňuje prakticky eliminovat úmrtnost a zranění, protože přítomnost osoby na pracovišti v nebezpečné oblasti je vyloučena,“ řekl Alexey Sokolov, šéf inženýr společnosti vyrábějící drony „Kanatohod“.Nyní elektrikáři nemusí přelézat dráty, aby je očistili od ledu, písku nebo úlomků, nanášeli nátěr proti námraze nebo zavěšovali potřebné indikátory a zařízení.Dron se zvedne do rozpětí, sedí na kabelu a poté se po něm kutálí a provádí všechny manipulace. Díky magnetickému skeneru je zařízení schopno detekovat přerušené jádro drátu i uvnitř neporušeného vinutí.“Spojili jsme schopnost pohybovat se po laně jako na laně, provazochodec a schopnost létat. Je to poprvé, co jsme to udělali, jak říkáme, zkřížili jsme orla a hada – dokážeme létat a zároveň se můžeme plazit. Toto je první unikátní vývoj nebo řešení. No, to druhé .Foto z otevřených zdrojů / © ren.tv

UAV, jejichž odeslání do vesmíru je plánováno

Je nepravděpodobné, že by dron NASA zvládl provoz v oblasti vysokého elektromagnetického napětí. Ale on to nepotřebuje. Ponorka Orpheus byla navržena pro provoz ve velkých hloubkách. Podle amerických inženýrů je námořní dron schopen prozkoumat i propast Challenger – nejhlubší místo ve světových oceánech. A pro něj to bude jen trénink před skutečnou misí.V budoucnu bude Orfeus cestovat mimo naši planetu. Prvním cílem je ledový oceán Europa, jeden z měsíců Saturnu. Drony tak budou brzy vykonávat nebezpečnou práci pro lidi nejen na Zemi, ale i ve vesmíru.