Když vaše dítě dosáhne 1,5 – 2 let, položka „Hry na hřišti“ se určitě objeví ve vašem denním rozvrhu. Toto je místo pro aktivní odpočinek na čerstvém vzduchu, pro venkovní hry, pro setkání a komunikaci dítěte se svými vrstevníky. Je ale také místem zvýšeného rizika zranění, konfliktních situací a komunikačních potíží. Rodiče si musí být vědomi všech nebezpečí a problémů, které mohou na hřišti nastat, a být připraveni je řešit.
V první řadě byste měli dbát na bezpečnost dítěte. Určitě ho naučte pravidlům chování na veřejných místech:
- nezvedejte neznámé předměty;
- neberte cizí hračky;
- nepřijímejte pamlsky od cizích lidí;
- nekomunikujte a neopouštějte stránky s cizími lidmi;
- neopouštějte hřiště bez souhlasu rodičů.
Při první návštěvě hřiště byste si ho navíc měli pečlivě prohlédnout a zkontrolovat všechna potenciálně nebezpečná místa:
- celistvost zábradlí a stupňů na schodech a průchodech;
- spolehlivost upevnění houpaček, kolotočů a dalších mechanismů;
- přítomnost ostrých rohů nebo ohnutých kovových částí na dětských atrakcích;
- přítomnost nebezpečných předmětů v pískovišti a na webu;
- přítomnost a celistvost obecného oplocení celého území areálu, jeho vzdálenost od vozovky.
Možná, že pokud oblast poblíž vašeho domu v mnoha ohledech nesplňuje bezpečnostní kritéria, je pro vás lepší jít do sousedního dvora. Nebo se musíte spojit s ostatními rodiči ve svém domě a zlepšit podmínky na vašem hřišti.
Druhým aspektem, který je při návštěvě webu relevantní, jsou dětské konflikty. Mohou se vyskytovat neustále, hlavně kvůli touze dětí hrát si se stejnými hračkami nebo jezdit na stejné houpačce. Rodiče se na takovou situaci musí předem připravit a naučit své dítě, jak správně komunikovat s vrstevníky. V první řadě se musí umět podělit a poddat se. Takové dovednosti se však u dítěte vyvinou ve věku 5–6 let.
Proto, až půjdete na hřiště, v žádném případě si s sebou neberte svou oblíbenou nebo drahou hračku. Musíte si vzít jen ty věci, které by dítěti nevadilo dát druhému.
Buďte také připraveni odvést pozornost svého dítěte od „války o houpačku“. Vždy mějte v zásobě nějakou hračku nebo pamlsek, za kterou bude připraven v tomto sporu ustoupit. Taková věc by měla být uchovávána odděleně od dětských hraček, aby ji dítě okamžitě nevidělo. Pak o ni projeví větší zájem.
Naučte své dítě komunikovat s ostatními dětmi. Na příkladu hraček doma, na večírku i přímo na hřišti ukažte, jak se pozdravit, představit se a o něco požádat. Zatímco se vaše dítě stále stydí vstupovat do konverzace jako první, udělejte to místo toho (samozřejmě v jeho přítomnosti). Začněte asi takto: „Podívejte se, kdo hraje vedle vás. Pojďme se s ní seznámit. Holka, jak se jmenuješ?“ Když řekne své jméno, vyzvěte své dítě, aby se také pojmenovalo. Pokračujte v konverzaci tím, že svému dítěti položíte úvodní otázky a navrhnete mu, co má říct.
Bohužel ne vždy se lze konfliktům mezi dětmi vyhnout. Jsou jiní a jinak vychovaní. Pokud si všimnete, že komunikace mezi vaším dítětem a jeho vrstevníky přechází v hádku, určitě zakročte. Ale v žádném případě nezačínejte řešit cizí dítě! Všechny problémy je třeba řešit s jeho rodiči. Pokud s nimi rychle nenajdete vzájemné porozumění, je nejlepší vzít dítě do jiné části webu nebo domů.
Na hřišti by vaše dítě mělo zažít pouze pozitivní emoce: bavte se, bavte se a bavte se příjemně. A musíte neustále sledovat jeho pohyby a chování, abyste předešli nepříjemným okamžikům.
