>Ukazuje se, že i zde funguje pravidlo zlaté střední cesty.Již dlouho je známo, že pravidelná fyzická aktivita snižuje úzkost, pomáhá zvyšovat životní spokojenost a zlepšovat sebevědomí.Ale až donedávna nebylo jasné, jak moc musíte cvičit, abyste si byli jisti, že budete těžit z duševních výhod. Vědci z Oxfordu a Yale věnovali tomuto problému rozsáhlou studii, publikovanou v srpnu 2018.
Jak moc cvičit na podporu duševního zdraví
Studie analyzovala aktivitu a pohodu 1,2 milionu Američanů různého věku, porovnávala množství fyzické aktivity a dny se špatným duševním zdravím.Podle definice Světové zdravotnické organizace je duševní zdraví stavem pohody, ve kterém si člověk uvědomuje své schopnosti, dokáže se vyrovnat s běžným stresem života, produktivně pracovat a přispívat ke své komunitě. Když mluvíme o duševním zdraví, máme na mysli tento stav, a ne absenci duševní nemoci.Analýza zjistila, že fyzicky aktivní lidé měli v průměru o 43 % méně dní se špatným duševním zdravím než více neaktivních účastníků. Nejlepší vliv na duševní zdraví měly týmové sporty (o 22 % méně psychických problémů), cyklistika (21 %), aerobní cvičení a hodiny tělocvičny (20 %). Domácí práce (10 %) a chůze (17 %) měly mnohem menší efekt, ale i při této činnosti bylo méně psychických problémů.Z hlediska délky a frekvence cvičení měli nejlepší výsledky lidé, kteří cvičili 45 minut 3-5x týdně.researchgate.net Graf vpravo ukazuje vztah mezi hodinami fyzické aktivity a výskytem špatného duševního zdraví za měsíc. Jak vidíte, lidé, kteří cvičili 30 až 60 minut, měli nejmenší problémy – asi 45 minut.Nejlepší ukazatele pro poměr počtu tréninků za měsíc a psychického stavu (v grafu vlevo) jsou od 12 do 23 hodin. To znamená 3-6 tréninků týdně.Největší efekt poskytuje trénink 30-60 minut 3-6x týdně.Zajímavé je, že po 23 hodinách tréninku se ukazatele duševního zdraví začaly zhoršovat.
Proč byste neměli cvičit příliš často
Jak můžete vidět v grafu, lidé, kteří cvičí více než 23krát za měsíc, mají nižší skóre duševního zdraví. Ti, kteří absolvovali 28 až 30 tréninků, zažívali stejně velké psychické nepohodlí jako ti, kteří necvičili téměř vůbec.Stejná závislost je pozorována v délce tréninku. Ti, kteří cvičí déle než 90 minut v kuse, zažívají větší psychickou nepohodu než lidé, jejichž tréninky jsou kratší.Je však třeba vzít v úvahu typ činnosti. Například jízda na kole, outdoorové aktivity a domácí práce se neřídí pravidlem „čím déle, tím hůř“. V případě cyklistiky a domácích prací nedochází po 60 minutách k poklesu, ale u venkovní rekreace je poměr opačný: čím delší doba aktivity, tím lepší duševní zdraví.Dá se předpokládat, že dlouhý a častý sportovní trénink poskytuje tělu stres a negativně ovlivňuje nervový systém. Tak bohatým sportovním režimem se však může pochlubit jen málokdo, snad kromě závodních sportovců.Tréninky tři, pět i šest hodin týdně přinesou tělu i psychice jen samé výhody.