Ať to nazvete jakkoli, výprask je násilí, které může mít v budoucnu vážné následky.
Posledních 10-15 let se psychologové, neurologové a pediatři po celém světě snaží rodiče přesvědčit, že výprask není pro děti nejlepší forma trestu. Pokud s tím někdo stále nesouhlasí, pak vás možná konečně může přesvědčit nová zpráva vědců z Harvardu.
Univerzitní studie publikovaná v časopise Child Development zjistila, že výprask může způsobit ještě větší škody, než se dříve myslelo. Vědci zjistili, že fyzické násilí jako forma disciplíny může změnit vývoj mozku dítěte stejně jako mnohem závažnější formy zneužívání.Fyzické tresty způsobují vzrušení v oblastech mozku zapojených do vnímání hrozby a přímo mění rozhodování. Takové změny ve vývoji mozku by mohly mít v budoucnu vážné důsledky.„Víme, že u dětí, jejichž rodiny používají tělesné tresty, je pravděpodobnější, že se u nich rozvine úzkost, deprese, problémy s chováním a další duševní poruchy. Mnoho lidí však z nějakého důvodu nepovažuje výprask za formu násilí.“ Katie McLaughlinHarvardský docent
Vědci se ve své studii snažili porozumět účinkům výprasku na neurobiologické úrovni. Za tímto účelem byly studovány mozky 40 dětí, které byly vystaveny tělesným trestům, a 107 dětí, kterým nebyl použit. Každé dítě bylo požádáno, aby vysvětlilo, zda bylo v minulosti zasaženo nebo ne, a bylo také posouzeno, zda zažilo vážné sexuální nebo fyzické zneužívání.Poté, co byli rozděleni do skupin, byli všichni účastníci umístěni pod MRI skener a ukazovali tváře herců vykazujících různé emoce po různé časové úseky. Vědci tak mohli vyhodnotit a porovnat mozkovou aktivitu každého dítěte.Tyto testy odhalily, že děti, které dostaly výprask, vykazovaly větší nervovou aktivitu při pohledu na „ustrašené“ tváře, a to bylo také pozorováno u dětí, které byly vážněji týrány. U dětí z těchto skupin nebyly žádné rozdíly v mozkové aktivitě. Svým vývojem se takové děti velmi liší od svých vrstevníků, kteří fyzické tresty vůbec neznají.„Ačkoli možná nepovažujeme tělesné tresty za formu zneužívání, v tom, jak dětský mozek reaguje, se od zneužívání jen málo liší. To jsou různé stupně téhož fenoménu, ale rozhodně ne různé věci.“ Katie McLaughlinHarvardský docent
Stejně jako u mnoha studií i zde existovala omezení. Jak moc a jak často byly děti trestány výpraskem a jak to ovlivnilo jejich sebevědomí, nelze odhadnout. Přesto výzkumníci zdůraznili, že rozdíly ve vývoji dětí v rodinách s různými rodičovskými styly mohou zpochybnit současné chápání toho, zda se tělesné tresty výrazně liší od přímého násilí.