1. Skutečný med se kanduje zdola, nikoli shora.
2. Kapka pravého medu nakapaná na zápěstí se nerozteče.
3. Pokud se med nalitý do láhve obrátí dnem vzhůru, vynoří se dvě vzduchové bubliny – nejprve první velká, pak druhá malá. Pokud otočíte ne láhev, ale sklenici (litrovou nebo třílitrovou), měla by tam být jedna vzduchová bublina. Pokud vyskočí ještě několik malých bublinek, med není skutečný.
4. Tenký pramínek (kontrolující „tenkou nitku“) skutečného medu se nepřetrhne, a to ani velmi tenký.
5. Pokud na talíř nalijete trochu medu a navrch nalijete vrstvu studené vody a poté s ní zatřepete, pak by skutečný med měl vytvořit voštinovou strukturu („biologická paměť“).
6. Med na papíře se nespálí, pokud je papír zapálen zespodu.
7. Pokud je váš med již kandovaný, můžete jej opatrně rozpustit ve vodní lázni. A pokud v rozpuštěném medu najdete kousky vosku, pak je med přírodní.