>Musíte hledat střední cestu.S přibývajícím volným časem se člověk začíná cítit šťastnější – ale jen do určitého bodu. Dokazuje to nová studie zveřejněná Americkou psychologickou asociací.Vědci analyzovali data od 21 736 Američanů, kteří se zúčastnili rozsáhlého průzkumu provedeného v letech 2012-2013. Dobrovolníci poskytli podrobné zprávy o tom, co dělali za posledních 24 hodin – zaznamenali denní dobu a dobu trvání každé aktivity – a jak se cítili spokojeni. Analýza ukázala, že čím více volného času měli účastníci, tím byli šťastnější, ale nárůst se zpomalil na hranici 2 hodin a začal klesat na hranici 5 hodin denně.Podobný výsledek ukázala analýza průzkumu provedeného mezi 13 639 pracujícími Američany v letech 1992 až 2008. Z rozsáhlého seznamu otázek vědce zajímaly dvě: „Kolik volného času máte v průměru ve všední dny“ a „Jak se v těchto dnech cítíte spokojeni se životem?“ Situace dopadla obdobně: míra subjektivní spokojenosti byla maximální v intervalu 2 až 5 hodin denně. Přitom ti, kteří byli volní déle než 11,5 hodiny denně, se ukázali být výrazně nešťastnější než ti, kteří si dokázali najít hodinu denně pro sebe (6,8 a 7,2 bodu z 10).Vědci také provedli sérii teoretických testů za účasti více než 6 tisíc dobrovolníků. V první byli lidé požádáni, aby si představili a popsali, jak by se cítili, kdyby měli dané množství volného času denně (15 minut, 3,5 hodiny nebo 7 hodin) každý den po dobu 6 měsíců nebo déle. Poté se jich zeptali, jak spokojení, šťastní a spokojení by se cítili.Účastníci, kteří zvažovali možnosti s příliš malým a příliš velkým množstvím volného času, hodnotili svou potenciální spokojenost nižší než ti, kteří „dostávali“ 3,5 hodiny volného času denně. Zároveň ti, kteří si představovali 7 hodin, poznamenali, že by se v takovém prostředí cítili méně produktivně, což také snížilo jejich pohodu.Další experiment se zaměřil na produktivitu. Účastníci opět prezentovali situaci – tentokrát jim však bylo „dáno“ buď 3,5 nebo 7 hodin volného času denně, ale zároveň jim bylo v obou případech přiděleno dělení navíc. Polovina účastníků v každé skupině byla požádána, aby si představili, jak tráví čas produktivně (např. cvičením nebo koníčkem), zatímco druhá polovina si představovala trávení času neproduktivně (sledováním televize nebo zábavního obsahu).V důsledku toho ti, kteří představovali více volného času, uváděli nižší míru spokojenosti než ti, kteří jej „trávili“ produktivně. Ti posledně jmenovaní zase vykazovali stejnou úroveň pohody jako lidé s mírným množstvím volného času.Jinými slovy, mít dostatek času pro sebe nestačí – musíte přijít na to, jak jej strávit užitečně, jinak se nebudete moci cítit šťastní. Výzkumníci poznamenávají, že to pociťují zvláště jasně ti, kteří odejdou z práce nebo odejdou do důchodu.