Vyhoď tu svou „hodnou holčičku“. V téhle roli jsem byla půlku života… Nic dobrého na tom není, věř mi, že skutečný život dospělých začíná, když sundáme masku.
Nikdo nemá právo tě kritizovat, dávat ti rady, pokud to bylo uděláno.
bez vašeho souhlasu. Rady/doporučení/přání bez vašeho souhlasu -= porušení hranic a urážka vaší osobnosti. Někdy ani nechápeme nebo si neuvědomujeme, že se na nás nyní vysypal kýbl odpadků, který jsme se snažili zabalit do pěkného obalu.
Např: „To jsou krásné šaty. Jsou nové? Podívej, myslím, že ti nesluší. „Vypadáš v nich staře a přidávají ti pár kilo. Moje rada zní: „Neberte si je.“
Co je na tom špatného? Vypadá to jako kompliment a starostlivá rada. Ale:
1. Pokud o doporučení nikdo nepožádal, je to vlezlé a neuctivé vůči danému člověku.
2. Jasně urážlivé a znehodnocující o nadváze a věku .
3. Vnucování svého názoru a nařizování/vedení, jaké šaty si obléci a jaké ne.
Pokud jste požádali o zpětnou vazbu a takovou zpětnou vazbu jste dostali, vyjádřete přímo své pocity, že je vám to nepříjemné, že s tím nesouhlasíte a takové rady nepřijímáte.
Ještě lépe je v takových situacích strohým tónem vyslechnout – co tím myslíte? To dotyčného povzbudí a možná si uvědomí, že „Ostap se nechal unést“. Nebo to možná nepochopí.
Než se někoho zeptáte na radu, analyzujte svého oponenta podle následujících parametrů: nakolik se v daném tématu realizuje jako odborník/uživatel – má skutečné úspěšné životní zkušenosti je pro vás/někoho v těchto věcech autoritou dodržuje to, co hlásá, a žije podle svých slov je schopen svůj názor sdělit ekologickým způsobem je spokojen se svým zavazadlem znalostí a zkušeností
Pokud alespoň jeden z bodů chybí – buďte opatrní a 100krát se zamyslete, než požádáte o radu. Zeptejte se sami sebe – jsem si na 108 % jistý, že se mi teď nenalije s mým vlastním de…lem. Protože člověk, který kritizuje/porušuje hranice/dává nevyžádané rady a nedělá to ekologicky – nežije v souladu sám se sebou/není šťastný/není naplněný/žije v dětinské/konzumní poloze a může mít sklony ke zneužívání.
Je pro něj mnohem snazší na někoho srát, než si přiznat, že se mu žije špatně/ má v sobě díru velikosti boha/ má spoustu nevyřešených problémů, za které nechce převzít odpovědnost atd. Pokud nejste na vysoké duchovní úrovni a nejste připraveni upřímně projevovat milosrdenství a soucit, pak se od takových „dobroserů“ držte dál nebo je noste s sebou
Totéž platí i pro nás: Pokud nám člověk nedal právo komentovat, radit atd – nedělejte to. Chceme být respektováni, ne kritizováni, a nenarušovat osobní prostor, začínáme vždy u sebe.
A také si uvědomte, že hrou na „hodné a správné“, skrýváním skutečných citů, dovolujeme sobě i druhému člověku degradovat! Pokud tuto lekci nepředáme hned, určitě nás to dožene. Takže čím dříve to vyřešíme, tím lépe pro všechny a všichni z toho budou mít prospěch.
Upřímnost je nejlepším řešením v každém konfliktu. Masky nás jen vzdalují od nás samých, od pravdy a hodnoty lekce.