Způsob, jakým přijímáte informace, ovlivňuje více než jen vaše znalosti a rozhodnutí. Utváří váš obraz světa, vytváří váš postoj k sobě, společnosti, politice a zemi. Pojmy pravdy a lži jsou rozmazané až k ostudě, ale stále můžete rozvíjet schopnost myslet, porovnávat a rozhodovat se. Dnes existují dva hlavní způsoby, jak lidé přijímají informace – televize a internet. Televize nás ovlivňuje od dětství a právě jí můžeme poděkovat za mnohé názory a postoje. Později se objevil internet, který zaujal pevné místo mezi způsoby získávání informací. Mezi oběma titány komunikace je obrovský rozdíl, a to jak ve způsobu prezentace informací, tak v obrazu světa, který se z nich utváří.
Nepřemýšlejte, jen věřte
Informace převyprávěné jednou osobou již nejsou objektivní. Bez ohledu na to, jak podrobně popisuje události, jeho úhel pohledu se promítne do jeho převyprávění. Bude-li jeho příběh vyprávěn znovu, ztratí se trochu více objektivity a nakonec se změní v něco, co se jen málo podobá pravdě. To se děje, i když člověk pravdu nemíní skrývat, ale prostě ji převypráví po svém, co říci o pečlivě vybraných a filtrovaných informacích, které přicházejí z televizních obrazovek? Údaje o jakékoli události jsou přijímány v přísném dávkování, vybírány a leštěny. Události jsou pokryty z jedné strany, ze správného úhlu a jsou okamžitě komentovány, aby se přesně vytvořil správný postoj. Informace jsou přitom dostupné a snadno vnímatelné, jejich tok je nepřetržitý a formovaný tak, aby pozornost publika nemizela.Veřejnost si kupuje jejich názory stejně jako mléko, protože je to levnější než vlastnit vlastní krávu. Pouze zde se mléko skládá převážně z vody. S. ButlerTelevize je jednosměrné komunikační médium. Divák nemůže komunikovat, namítat nebo se ptát. Neodpoví mu ani nic nedokazují, takže zbývá udělat jen jednu věc: věřit. Nebo ne, ale o tom později.Hlavní podstatou televize není vize, ale vykonstruovaný proud dat, který lze tak či onak zpracovat k ochraně nebo vnucování určitých kulturních hodnot. Terrence Kemp McKennaMnožství kanálů vytváří iluzi výběru, ale diváci si programy nevybírají. Sledování televize je přitom návykové a ladí mozek tak, aby přijímal jakékoli informace bez porozumění. Již v roce 1969 byla provedena studie o vlivu televize na lidský mozek. Herbert Krugman, PhD z Kolumbijské univerzity a bývalý prezident Asociace pro výzkum veřejného mínění, v experimentu zjistil, že při pouhém minutovém sledování televize se lidský mozek přepne z beta vln, které jsou odpovědné za logické myšlení a analýzy, na alfa vlny. Alfa vlny mají frekvenci mezi 8 a 13 Hz a jsou spojeny s uvolněným, poněkud meditativním stavem a zvýšenou sugestibilitou. To znamená, že informace jsou nejen prezentovány z jedné perspektivy, ale jsou také dokonale otištěny do mozku bez vašeho vědomí. Zdá se, že s rozšířením internetu se televize dostala do pozadí, ale ve skutečnosti to není tak úplně pravda. BBC provedla průzkum mezi 3 600 spotřebiteli v různých zemích Evropy a Asie o jejich zvycích při sledování televize. 43 % spotřebitelů uvedlo, že sledují televizi častěji než před pěti lety, a 83 % dotázaných tak činí na obrazovce svého tabletu. Televize tedy se všemi nedostatky nemyslí na ztrátu a stále zůstává jedním z hlavních zdrojů zpráv.
Pokud chcete, myslete, pokud nechcete, ne
Internet má jako zdroj informací oproti televizi velké výhody. Internet nemůže přímo ovlivnit vnímání reality, protože informace na něm jsou velmi rozmanité a každý si vybere, co bude sledovat, číst a poslouchat. To samozřejmě komplikuje kontrolu nad lidmi, aniž bychom ji úplně zrušili. Na rozdíl od televize, kde jsou informace prezentovány jednostranně a společnost je vnímána jako masa bez tváře, je internet souhrnem konkrétních jedinců, z nichž každý má právo na svůj názor a aktivně ho vyjadřuje. Kromě toho proudí proud informací z televizní obrazovky, určené pro masy, a na internetu je jasná struktura – komunity lidí podle věku, národnosti, náboženských názorů atd. Členové internetové komunity nedostávají hotové informace okořeněné cizím názorem, ale mnoho různých variací, komentářů, názorů, které lze vyhodnotit a udělat si vlastní závěr. To vám dává prostor k přemýšlení a pomáhá vám vytvořit si vlastní obraz světa. Přijímání informací přes internet však neznamená, že člověk zaručeně myslí sám za sebe. Informace na internetu lze jen těžko nazvat objektivními, protože je poskytují lidé s vlastními názory a cíli. Pokud čtete zprávy na jednom webu a hned vše berete s nadhledem, moc se to od sledování televize neliší.
Metodika poznání
Abyste našli pravdu nebo ji alespoň chytili za přízračný, nepolapitelný ocas, musíte studovat několik úhlů pohledu. I ty nejzřejmější věci mohou být prezentovány různými způsoby, vytvářejíc ve čtenáři určitý úhel pohledu, aniž by se přímo hovořilo o konkrétní události. Pokud nechcete dostávat hotové obrázky a konzumovat vše, co na vás ostatní lidé vnucují, rozvíjejte kritické myšlení:Nevěřte jednomu zdroji. Pokud čtete zprávy na jednom webu, bez ohledu na to, jak populární mohou být, neznamená to, že vám byla sdělena všechna fakta a nic nebylo zamlčováno. Ať už vás zajímá jakékoli téma, vyplatí se prověřit alespoň tři zdroje a je vhodné hledat i opačné názory. Při čtení recenzí, článků a komentářů se v každém případě nakazíte náladou autora a začnete se přiklánět k jeho pohledu. Po přečtení ostře opačného názoru budete schopni kriticky přemýšlet a hodnotit, budovat si vlastní názor a rozhodnout se, ke které cestě se přikláníte více.Zkontrolujte zdroje informací. Články zpravidla obsahují odkazy na zdroje informací, a pokud si potřebujete vytvořit svůj názor na nějakou událost, nebuďte líní a následujte odkaz. Pokud se jako zdroj použijí neznámé publikace, které není možné dohledat, lze těmto zprávám jen stěží věřit. Ještě jedna věc – důležitá jsou nejen slova, ale i způsob prezentace, a i když je v článku uveden zdroj, můžete prostě klást důraz jinak a u čtenáře si vytvořit opačný postoj.Pozor na chyby. Pokud jsou v článku gramatické nebo pravopisné chyby, stojí za to se zamyslet nad kompetencí autora a jeho postojem k materiálu.Posuďte míru důvěry. Je hodný důvěry text, který říká „experti potvrzují“, ale zároveň mlčí o tom, jací jsou odborníci, nebo říká „výzkum potvrzen“, ale o samotné studii nebo o tom, kdo ji provedl, není ani slovo? . Je také těžké věřit článku, pokud je jako autor uvedeno jméno odborníka, o kterém není na internetu jediná zmínka. Můžete tedy svého souseda strýčka Vasju z továrny nazvat odborníkem a autoritativně tvrdit něco na základě jeho názoru.Dobrou zprávou je, že v rámci již zmiňované studie BBC 42 % lidí nejprve slyší o události v televizi a poté se 66 % respondentů připojí k internetu, aby se dozvěděli další podrobnosti. Nezbývá než doufat, že na internetu nebudou slepě věřit jednomu článku. Nezáleží na tom, zda se vaše vyhledávání týká mimořádné události, historických informací nebo tipů na zdravé stravování.Kritické myšlení se vám bude hodit v každém případě – ověřováním faktů a vytvářením svých domněnek budete mnohem méně závislí na veřejném mínění, vnucených vztazích a hodnotách.