Celé léto můžete bojovat se škůdci zelí, zejména s blechami.
Co ho „nezahnalo“: pelyněk, cibule, česnek, popel, tabák. Všechno marně. Zelí už nic nezachránilo a do podzimu vyrostlo tak nějak, nějak vadné, začali jsme hledat různé způsoby, jak zelí zachránit jiní. Jednou si přečtou, jak si žena chová zelí. Řekla, že zelí postříkala 70% stolním octem: jedna lžíce na 10 litrů vody.
Ihned jsme rozmíchali ocet a zelí zpracovali. Ředkev, křen, ředkvička a šťovík, tuřín, tuřín byly postříkány stejným roztokem.
A co blechy? Jak to vítr rozfoukal. Nyní víme, že toto je správný lék. Ocet se neředí dlouho.
Po postřiku jsme si všimli, že bílí motýli se bojí sednout na zelí, ale mšic tam už nepozorujeme.