6 způsobů, jak reagovat na hrubé komentáře

6 způsobů, jak reagovat na hrubé komentáře

Mnozí jsou přesvědčeni, že jakmile ve společnosti zazní pobuřující komentář, okamžitě pachatele vtipem umlčí. Bohužel ve skutečnosti se takovou reakcí nemůže pochlubit každý.

Proč ne vždy reagujeme na hrubost

Jedním z hlavních důvodů je strach z možných následků. Pokud svému šéfovi řeknu, že se chová nekorektně, budu definitivně připraven o povýšení. A pokud toto téma nadnesu během rodinné večeře, už nikdy nebudu pozván na návštěvu. Nikdo si nechce komplikovat život.Dalším, neméně významným důvodem je nejistota ve výkladu, zda situaci správně rozumíme. Byl to špatný vtip nebo hrubý komentář? Jde o drobnou hádku, která se vymkla kontrole, nebo o projev domácího násilí? Nechceme působit hloupě nebo přehnaně zranitelně, a tak se za nejistých okolností jen zřídka postavíme za sebe nebo za ostatní.Sociologové opakovaně potvrdili, že v jednoznačných situacích reagujeme aktivněji. V jedné studii výzkumníci porovnávali reakce s nejasnými a určitými signály o pomoc. V prvním případě účastníci experimentu slyšeli ve vedlejší místnosti hlasitý zvuk, ve druhém jej doprovázelo bolestné sténání. A v poslední situaci bylo mnohem pravděpodobnější, že lidé přispěchali na záchranu.Nedostatek aktivního jednání za nejistých okolností je částečně způsoben obavami, že nás ostatní budou soudit. To vysvětluje, proč podle jedné studie pouze 19 % zasáhne do rvačky mezi mužem a ženou, když křičí: „Neměl jsem si tě brát!“ Pokud navíc zvolá: „Neznám tě!“, 65 % se už snaží pomoci. Vnitřní konflikt mezi dvěma cizími lidmi nás přivádí do rozpaků a nepříjemných pocitů, takže se snažíme nezatahovat do cizího osobního života.Přirozeným lidským impulsem, když čelí nejisté situaci, je sledovat reakce ostatních. Problém je ale v tom, že nikdo nechce být první, kdo vstoupí do konfliktu, takže pořád čekáme, až to udělá někdo jiný. Bohužel s takovým vývojem zůstává hrubé chování nepotrestáno a znovu se opakuje.Ale je tu dobrá zpráva – pár jednoduchých metod vám pomůže naučit se stát si za svým a chránit ostatní v konfliktních situacích.

Jak správně reagovat na hrubost

1. Vyjádřete svůj postoj jasně a stručně

Zabráníte tak sklouznutí k poučování nebo ponižování jiné osoby. Úkolem je poukázat na to, že to, co se děje, je špatné jak pro agresora, tak pro přihlížející.V jedné studii autoři zkoumali reakce na homofobní komentáře na pracovišti. Ukázalo se, že nejúčinnější byly klidné a přímočaré poznámky, jako například: „Hele, to není cool.“Tento přístup lze použít téměř v každé situaci. Otevřený nesouhlas ukazuje tyranovi, že jeho chování je nepřijatelné, což je první krok k vytvoření zdravých sociálních norem.

2. Považujte nepříjemnou poznámku za sarkasmus

Někdy to partnera odzbrojí. Řekněme, že váš kolega udělá sexistický komentář typu: „Žena nemůže být dobrá šéfka.“ Na to můžete odpovědět slovy: „Vím, že se jen snažíš být vtipný. I když, dovedete si představit, jsou lidé, kteří opravdu věří, že ženy jsou na vysoké pozice příliš emotivní!“Tato reakce ukáže, že s komentářem nesouhlasíte, ale druhého člověka neurazí.

3. Vysvětlete nepohodlí osobní zkušeností

K tomu se hodí fakta z vašeho života. Pokud se vám například nelíbí nějaký rozhovor o náboženství, můžete odpovědět takto: „Jsem věřící a nerad bych to slyšel.“ Tímto způsobem svému partnerovi ukážete, že jeho poznámky jsou nevhodné, aniž by to bylo osobní.

4. Pravidelně zkoušejte různé taktiky

Učit se všemožné techniky nestačí, je potřeba je aplikovat v životě. To vám pomůže vyrovnat se s rozpaky, vybudovat si sebevědomí a chovat se přirozeně během konfliktů.

5. Najděte podobně smýšlející lidi

Podle sociologa Stanfordské univerzity Douga McAdama jsme mnohem ochotnější zpochybňovat společenské normy, a to i v ohrožení sami sebe, pokud nejsme sami. Změna velmi často začíná u jednoho nebo několika lidí. Lidé vidí jejich odvahu a přidávají se k nim. Proto je pro nás snazší chránit sebe i ostatní, když cítíme nablízku silné rameno milované osoby.

6. Vžijte se na místo druhého

Je mnohem snazší rozhodnout se bránit hrubým lidem, pokud se postavíte na místo toho, kdo je šikanován. Někteří z nás jsou od přírody empatičtí. Pokud takoví nejste, zkuste v sobě tuto vlastnost natrénovat. Koneckonců, kdybyste se sami stali předmětem posměchu nebo fyzické síly, nechtěli byste, aby vás někdo podporoval? Zkuste se stát tím člověkem pro ostatní.Každý z nás se může naučit postavit se za sebe i ostatní. A čím častěji to budeme dělat, tím více situací, kdy ticho a nečinnost ve společnosti vystřídá odvaha.