5 příznaků Hornerova syndromu u psa: jak rozpoznat patologii při prvních příznacích

5 příznaků Hornerova syndromu u psa: jak rozpoznat patologii při prvních příznacích

Neurologické poruchy u domácích psů jsou ve veterinární praxi diagnostikovány často. Jednou z hlavních neurologických poruch je Hornerův syndrom (Hornerův syndrom).

Vyznačuje se patologickým procesem s náhlým začátkem a poruchou inervace obličejových a očních svalů. Soubor příznaků – blefaroptóza, mióza, mikroftalmus, ektropium a hypersalivace – pomůže pochopit, že zvíře má neurologické problémy.

1 – Pokles očního víčka na oku
Tento specifický neurologický syndrom, pojmenovaný po švýcarském oftalmologovi Johannu Friedrichu Hornerovi, úzce souvisí s dysfunkcí nervů sympatického nervového systému v okolí oka a svalových vláken v obličejové oblasti. Sympatická část autonomního nervového systému je zodpovědná za řízení mrkání a mimiky. Faktorů vyvolávajících rozvoj patologického procesu je celá řada.

Mezi nimi rozlišujeme např:

nádorové procesy;
patologie v oblasti meziobratlových plotének;
těžké pohmožděniny nebo kousnutí v místě sympatické dráhy nervových vláken;
onemocnění středních a vnitřních struktur zvukovodu.
Jedním z hlavních příznaků rozvoje Gornerova syndromu je blefaroptóza. Může se vyvinout v důsledku jiných onemocnění, ale v přítomnosti zúžení zornice, everze dolního víčka a mikroftalmu je stav patologie jasný.

Blefaroptóza u Garnerova syndromu je charakterizována poklesem horního víčka. Zvíře ho není schopno samostatně zvednout, což vede ke zúžení oční štěrbiny. Zraková ostrost se mění.

Změny závisí na stupni ptózy. Při blefaroptóze mírného stupně poruchy vypadá oko napůl zavřené, horní víčko se nepohybuje, je zaznamenána produkce slz. Absence procesu mrkání vyvolává vznik komplikací v podobě chronického dráždění povrchu oční koule.

2. Zúžení zornice
Druhým charakteristickým příznakem Gornerova syndromu je výrazné zúžení zornice – mióza. Tento patologický proces se může rozvinout jak v jedné oční bulvě, tak ve dvou najednou.

Poruchy inervace sympatického systému vyvolávají problémy v regulaci duhovky. V průběhu řady klinických případů bylo zjištěno, že u Gornerova syndromu u psů nemá zúžení zornice vliv na kvalitu vidění.

3. Kolaps oční bulvy
Oční deprese je u psů vzácná a její hlavní příčinou je Gornerův syndrom. Hlavním faktorem vzniku syndromu je poškození sympatického nervového systému.

Vznik miózy, ektropia a deprese oční koule je způsoben poruchou inervace nervů vedoucích z oka do mozku. Poškozující faktor se může nacházet kdekoli – v oblasti zad, krční páteře (např. neustálým stlačováním těsným límcem). Deprese oční bulvy může být způsobena zhoubnými nebo nezhoubnými nádory, virovými infekcemi, bakteriálními a plísňovými onemocněními, zánětlivými procesy ve středním uchu.

Deprese oční bulvy při Gornerově syndromu se nejčastěji diagnostikuje u některých plemen psů. V rizikovém pásmu pro vznik patologie jsou zlatí retrívři a kokršpanělé. U těchto psů je syndrom diagnostikován v 90 % případů. Majitelé by měli pečlivě sledovat změny stavu zvířete a v případě potřeby okamžitě vyhledat veterinární pomoc. Patologie je častější u dospělých domácích zvířat než u štěňat a mladých zvířat.

4. pokles očního víčka
Pokles dolních víček neboli ektropium se vyskytuje u mnoha psů, ale přítomnost několika příznaků najednou naznačuje rozvoj Hornerova syndromu.

Ektropium je doprovázeno vysycháním sliznic, podrážděním a nepříjemnými pocity zvířete. Nedostatek včasné pomoci vede k zanedbání patologie a rozvoji komplikací.

5. Zvýšená sekrece slin
Hypersalivace se u Gornerova syndromu nevyskytuje vždy. Podkladem jsou onemocnění ušních boltců a zapojení do patologického procesu příušních žláz, které produkují slinnou sekreci. Kraniocerebrální trauma je spojeno s výskytem hypersalivace.

Všechny výše uvedené příznaky ukazují na Gornerův syndrom. Pokud se jeden z příznaků vyskytl, ale ostatní nejsou pozorovány, pak příčina spočívá v jiné poruše. Bez pomoci odborníka se nelze obejít.

Pouze veterinární lékař bude schopen provést potřebná vyšetření a stanovit přesnou diagnózu s dalším rozpracováním taktiky léčby.